OZAŘOVÁNÍ POTRAVIN

11. října 2010 v 16:34 | katrin

Ahoj,
Co si myslite o ozarovani potravin? Vite o tom vubec, ze se neco takoveho deje?
A jeste jedna otazka, co me zajima a nevim to: Jak je to na obalu potraviny oznaceno, ze byla vystavena tomu zareni?
Ja sem se to dozvedela nahodou asi pred dvema lety, z jedne knizky(neco jako o bile magii), tak si rikam, jo to je nemecka autorka tak to bude asi jenom v nemecku a bude to naka novinka, kdyby to u nas bylo, tak by nas o tom media informovaly.. No ale pak mi to nedalo a nasla jsem si to na internetu (info viz nize). A opravdu se o tom pise, ale malo. Tak jsem to rekla rodine, kamosum, ale k memu prekvapeni mi nikdo neveril. Kazdy se ptal: A kde ses to prosimte dozvedela? A kdyz jsem jim rekla zdroj, tak mi ihned rekli: No jo, nemuzes verit vsemu, kord z takovyhle knizky. Ale pak jsem jim vzdy ukazala vytiskly zapis z netu i s uvedenim zdroje a hned to bylo: hmm to je zajimavy, no asi se to bude dit ale jenom v nejakym malym meritku, ze to asi nestoji za rec.
A proc o tom pisu: vzdy jsem mela duveru v nasi spolecnost,ze kdyby byl vynalezen nejaky novy druh konzervace potravin, tak se o tom dozvime z medii. Ze je dnes neomezeny pristup k informacim. Jenze nevychazim z udivu, ze kdyz ted jiz na polovine vyrobku pisou: "bez chemicke konzervace" tak ze toto oznaceni klidne muze znamenat to, ze byla pouzita konzervace jina, dosud jeste poradne neprozkoumana. Mimo jine, ta vyhlaska,ze se to na obalu musi uvadet, je nova a cetla jsem,ze driv (asi do r. 1995 nebo tak nejak, uz nevim) se to uvadet nemuselo a nikdo nevedel, ze se toto deje.

Toto jsem nasla, kdyz jsem zadala do googlu heslo ozarovani potravin, vzala jsem z vice stranek ty podstatne informace a dala je k sobe. Ale klidne si to muzete vyhledat sami.

Pod pojmem ozařování potravin rozumíme vystavení potraviny ionizujícímu záření, tzn. záření, jehož kvanta mají natolik vysokou energii, že jsou schopna vyrážet elektrony z atomového obalu a tím látku ionizovat. Mezi formy ionizujícího záření patří paprsky alfa, beta, gamma, rentgenové (paprsky X) nebo protonové záření, ale nikoli UV-záření.
Cílem ozařování je podpora bezpečnosti potravin, tzn. snížení počtu patogenních mikroorganismů a hmyzu, omezení kažení, omezení předčasného zrání a klíčení.
Odolnost různých mikroorganismů vůči záření je rozdílná, a také se liší podle druhu (složení) příslušné potraviny. Při dávkách do 10 kGy (viz Radioaktivita) nedochází k jejich úplné inaktivaci, ale určitá část mikroorganismů přežívá. K úplné inaktivaci však nedochází ani při tradiční konzervaci vysokými teplotami.
Rizika z ozařování
Podle současných zjištění nepředstavuje ozařování potravin pro spotřebitele zdravotní riziko, pokud jsou splněny legislativou stanovené podmínky. Ozářením se potravina nestává radioaktivní.
Opatření
Přístup k ozařování je v Evropě konzervativnější než např. v USA. V různých členských zemích EU je k ozařování schváleno různě široké spektrum potravin, v některých zemích je ozařování zcela zakázáno (např. Německo). V ČR je ozařování regulováno vyhláškou 133/2004.
Skutečnost, že byla potravina ozářena, musí být na obalu uvedena.
Největší množství potravin se v Evropě ozařuje v Nizozemí (20 tis. t) a v Belgii a Francii (v každé ze zemí ca 10 tis. t ročně). Jedinou ozařovnu v ČR provozuje firma ATRIM v Praze, která ročně ozáří několik set tun koření, sušené zeleniny a bylin. (sk)


Průzkum veřjnosti ČR na potraviny ošetřené ionizujícím zářením
Terénní fáze této vlny výzkumu se uskutečnila v období od 29. srpna do 8. září 2003. Celkem bylo dosaženo 1062 řádně uskutečněných rozhovorů s obyvatelstvem ve věku 15 až 79 let v celé České republice.
DETAILNÍ POPIS VÝSLEDKŮ
• Velká část populace, 52,3% osob, o ozařování potravin nic neví. Nejvíce informováni
jsou v tomto případě vysokoškolsky vzdělaní respondenti. To je velmi vysoký podíl
populace.
• 23% obyvatel se vyslovilo ve smyslu, že by si takovéto potraviny nikdy nekoupilo a
nekonzumovalo.
• Vstřícný postoj k těmto potravinám vyjádřilo pouhých 11,6% populace. Častěji se
jednalo o ženy, naopak nejméně v této názorové skupině byli zastoupeni nejstarší
občané.
• Nezájem o problematiku byl zjištěn u 13,1% obyvatel. Častěji se jednalo o muže.

Co znamenají výsledky pro spotřebitele
Pro spotřebitele nepředstavuje ozařování potravin, podle současných zjištění, prakticky žádné
zdravotní riziko, pokud jsou dodrženy podmínky stanovené legislativou. V případě překročení
doporučených ozařovacích dávek dochází obvykle ke smyslovým změnám potravin, které ji
činí nepoživatelnou.

Podle zprávy o ozařování v r. 2005 (2007/C 122/03) publikované nedávno Evropskou komisí je situace s aplikací ozařování potravin a označování tohoto zákroku na obalu velmi neuspokojivá. Problémem je i dodržování pravidel ozařování. Jen šest vzorků z 287 ozářených bylo v souladu s nařízením EU. V 17 zemích se prováděly kontroly, při kterých se zjistilo, že v r. 2005 byly 4 % z výrobků na trhu ozářeny, aniž by to bylo na obalu uvedeno.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Coyote Coyote | 21. února 2016 v 13:41 | Reagovat

To se dalo cekat.. Bohuzel se lidi chovaji jako stado pitomych nemyslicich ovec.. Prijde treba k lekari, ze ho boli rameno, lekar automaticky odesle na RTG. Proc tomu tak je?? Vse na RTG? Clovek tupe jde a neoponuje, nepta se proc.. Ma strach snad odmitnout? Pak zerem chemicky, geneticky a ionizujicim zarenim opatrene potraviny.... Uz se nedivim nicemu. Kouzelne je, ze nemci si nic takoveho nenechaji libit. Koneckoncu jako nic. Nemecko totiz neprohralo valku - prohralo jenom bitvu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama