NEMOCI

5. října 2010 v 17:48 | katrin

Jak vzniká nemoc?

1.) Když přepneš psychické síly, tak se ti oslabí imunita (vědecky prokázané) a snadněji onemocníš. V tomto případě je původcem nemoci stres nebo přepjetí sil. Většinou chřipka.

2.) Když si nemoc vsugeruješ nebo si jí necháš vsugerovat od někoho jiného. Např. jdeš v zimě po ulici v pohodě v mikině a je ti tak akorát teplo. Přijde za tebou kamarád a začne ti říkat: Ježiš, taková zima, budeš nemocný. Já už tři dny posmrkávám a kašlu (a odkašle si vaším směrem). Vy se vyděsíte a začnete se bát, že onemocníte. A pak zanedlouho skutečně onemocníte. Proč jste onemocněli? Myslíš, že proto, že na tebe někdo kýchnul a zároveň jsi byl málo oblečený, nebo spíš proto, že ses toho začal bát?

3.) Ze špatných myšlenek a pocitů. Třeba chováš k někomu nenávist a to dlouho. Nevyvíjíš se duševně, protože na sobě nepracuješ - na odstranění negativních pocitů. Nebo negativní pocity potlačuješ. Tak vzniká třeba rakovina a ty závažnější nemoci, vznikající postupně pozvolna. Nemoc je tím závažnější, čím déle trvá stav ignorace pocitů nebo ignorace nutnosti na sobě zapracovat.

4.) Ze špatních životních návyků, které vznikly neštěstím duše. Ve zkrácenosti - nemáš sám sebe rád. Když se někdo nemá rád, tak si ubližuje nadměrným jídlem, pitím, kouřením, střídáním partnerů. A z toho vznikají nemoci. Jsou tyto nemoci ale zapříčiněny špatným životním stylem? Jenže čím je zapříčiněný on?

5.) Když jsi vystavený extrémnímu fyzickému přepjetí (většinou náročný sport), nebo nákaze virem, jenž je silnější než tvoje imunita, můžeš onemocnět jenom z tělesného hlediska. Ale tyto nemoci lze snadno vyléčit. Řekla bych, že nemoci pouze těla jsou přítomny asi v 15 procentech.


Proč nemoc vzniká?


Jestliže vycházíme z poznatku, že většina nemocí má psychickou příčinu (popř. nesoulad duše s tělem), tak je lehké vymyslet, proč vzniká.

1.) Abychom si uvědomili chyby, jihž se dopouštíme a poučili se z nich. Je to jakési varování, vzkaz, že to takhle dál nejde.

2.) Proč nám ale duše nevyšle jiné než tělesné znamení? Lidé dnes moc nevnímají nic jiného, než co souvisí s jejich tělem. Za vše ostatní viní okolí. Když vám dá duše znamení např. takové, že je na vás nepříjemná prodavačka v obchodě, tak si řeknete, že to s vámi nic společného nemá, ona je kráva nepříjemná. A jedinému, čemu přikloníte pozornost (i když také většinou dáváte vinu okolí), je tělesná nemoc. Čeho ale vaše duše vyvoláním nemoci dosáhne? Když už ničeho jiného, tak alespoň toho, že zůstanete ležet doma v posteli. Nebudete mít co dělat a pokud budete tak slabí, že se vám nebude chtít ani koukat na televizi, tak budete mít čas přemýšlet. A třeba si i něco uvědomit..


Jak se co nejrychleji uzdravit, pokud jsem právě nemocný?


Pokud jsem právě nemocná, co dělat? Moje rada zní. Odpočívat, udělat si radost. Pokud je mi špatně, tak za prvé je potřeba odpočívat a starat se o sebe. Třeba si vařit čaj, něco, co mi chutná a věřím, že je to zdravé a má to hodně vitaminů. Dále je potřeba si říci nějakou pozitivní předpověď.
Např. "Dnes mi není dobře. Když zůstanu doma a popřemýšlím, co zlepšit, odpočinu si, tak se jistě hodně brzy uzdravím."
Dále je dobré udržet si pozitivní přístup. Pořád se koukat na svět optimisticky.

V žádném případě nedoporučuji cpát do sebe léky (pokud nejsi ve vážném stavu). Protože léky jsou tu vyrobeny pouze k tomu, aby nemoc potlačily. Fungují pouze na nemoci pouze fyzického rázu a i na ty ne moc dobře.
Vezmeš si lék a je ti dobře. Říkáš si: to je super, jak je mi najednou dobře. A jdeš ven nebo uklízíš, ale ležet se ti nechce. I když tvoje nemoc není duchovního rázu, tak ti lék zas tolik nepomohl, když díky němu přepneš své síly znovu.
Pokud je tvoje nemoc duševní podstaty a ty si vezmeš lék, je ti zachvíli dobře. Nic si neuvědomíš a nemoc jsi jakoby "obelstil". Jenže tvoje duše ti bude posílat konkrétní varování pořád dokola, dokud se nepoučíš. Pokud budeš opravdu nepoučitelný, tak se varování bude pořád zhoršovat. Proto se nemoc stále vrací když bereš léky.


Konkrétní příklad, jak postupovat při hledání významu nemoci?


Vím, že když se pokoušíme určit duchovní význam nemoci, je to vždy složité. A to proto, že když nemoc vznikne, jedná se většinou o problém, o kterém ani nechceš přemýšlet nebo ho změnit. Každá nemoc je jiná a každá je individuální, takže nemůžu napsat postup. Proto dám alespoň příklad u vyřešení jednoho druhu chřipky u mě.

Takže dříve jsem byla občas nemocná, když se mi někam nechtělo, ale neuměla jsem říct ne. Např. jsem někomu slíbila, že někam půjdu a pak se mi nechtělo. Ale věděla jsem, že se na mě naštve, když se vymluvim. A většinou jsem před tím onemocněla.

Přišla jsem na tyto důvody u nemocí tohoto typu:

1.) Onemocněla jsem, abych mohla mít čisté svědomí a nemusela jsem lhát. Někam se mi nechtělo a buď bych tam šla a byla nespokojená nebo bych tam nešla a lhala. Nechtělo se mi ani jedno. Nemoc mi pomohla v tom smyslu, že jsem nemusela lhát a nešla tam.

2.) Onemocněla jsem, protože jsem se neměla ráda. Když se má někdo rád, tak je mu cizí názor ukradený, ať už se jedná o kohokoli. Prostě jsem si řekla: Chtěl by ten, komu jsem slíbila přijít, abych přišla i přes mojí velkou nechuť a zkazila tím náladu jak sobě, tak jemu? Pokud mě má rád, tak jistě ne. Od té doby, co takto odmítám a chodím si jenom tam, kam se mi zrovna chce, jsem takle už neonemocněla. Ale trvalo mi to dlouho, než jsem na toto přišla a přitom se mi to teď zdá jednoduché a logické.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama