MYSL

19. října 2010 v 13:43 | katrin

K tomu, abys měl čistou mysl je zapotřebí následující: Plně vnímat okolí a nehodnotit. Na chvíli odstranit všechny myšlenky. Pak se vždycky něco zvláštního stane když toto udělám. Je to dobré cvičení mysli.

Další dobrá věc jak si udržet čistou mysl, je neřídit se okolím. Odstranit vůli tím, že děláš to, co tobě přijde v daném okamžiku jako dobrý nápad. Třeba jsi četl, že není dobré jíst hodně tuku. Ale ty máš chuť na hranolky. Tak si je dej. Víš proč? Když si dáš hranolky v ten čas, kdy na ně máš chuť, tak se nasytíš jak fyzicky, tak duševně. Tzn. příště budeš mít chuť na něco jiného. Když si je ale silou vůle odepřeš, o to víc je budeš chtít příště. Čím více si je budeš odepírat, tím více je budeš chtít. Z toho může vzniknout i nemoc.

Další, co s tímto úzce souvisí je sebevědomí. Pořád si opakuj, že ty víš nejlépe, co je pro tebe v danou chvíli nejlepší. Jenom ty se můžeš rozhodnout, čemu věřit a čemu ne. Chce to lásku k sobě a věřit si. Ale vyplatí se to. Pokud se ti některá moje rada nelíbí, tak se podle ní prostě neřiď.

Dále je dobré zbavit se zakořeněných dogmat v sobě. Jako jedno z nejhorších dogmat je víra v logiku. Když logicky dospěješ k nějakému závěru, je stejně správný teď, jako by měl být správný za 100 let. A tvoje závěry samozřejmě jsou logické, že? Logika je největší klam. A to proto, že když vycházíš ze správných předpokladů, tak vždy dojdeš k pravdivému výsledku. Jenže předpoklady (axiomy) nelze logicky odvodit, a tudíš nemusí být správné. Plus to, že když máš neúplné množství informací o daném problému, se kterými logicky počítáš, uděláš jiný závěr, než když bys měl všechny informace. Jenže množství informací, které musíš vzít v potaz, se téměř vždy blíží k nekonečnu. A tvoje jednoduchá logika to neumí pobrat.
Jak to vypadá v praxi? Uděláš si názor, postupem času se dozvíš další informace, které jsi při
tvorbě názoru nebral v potaz. Jenže když změníš názor, tak zradíš sám sebe. Svoje ego. Tím bys vlastně přiznal, že jsi hlupák. Proto hledáš důvody, proč je tvůj starý názor správný, a nové informace přehlížíš. Stojíš na místě a prožíváš negativní emoce z vnitřního konfliktu.

Dopřej si svobodu změnit názor. Ano, k tomu je také zapotřebí sebevědomí a sebeláska. Ale pokud to uděláš, tak tvoje závěry budou pořád přesnější. Máš šanci se dobrat k pravdě a ne si celý život něco nalhávat. Je to na delší dobu, hodně viditelný výsledek pocítíš tak za rok snažení. Ale na konci by to mělo dopadnout tak, že už budeš sám svou čistou myslí schopen určit pravdu, a tím pádem nebudeš svoje názory měnit. Důvod bude ale jiný než vnitřní konflikt. Bude to přirozené.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 putující oblak putující oblak | Web | 20. října 2010 v 14:56 | Reagovat

Mysl je úžasná nástroj, ale "pravdu" lze poznáme, až nástroj odložíme.
Stav Vědomí existuje sám od sebe, vše obsahuje a vším je. Každý jsme součástí, kapkou oceánu.

Když se odloží nástroj JSME.
Stav lásky, nevinnosti, soucitu, radosti,...
Jednota.
Vše jen JE. Žádné hodnocení stavu.

Já zažívám zajímavé stavy:

Můžu třeba sám o sobě říct cokoliv(vynadat sám sobě, zesměšnit se atd.) a jen to JE, žádná totožnost, žádné posuzování...JE.

Je zajímavé sledovat lidi, jak mluvím různé věci a aniž by to řekli, tak se jich to dotkne, sami se urazí a diví, jak můžu o tom tak mluvit, o druhých tak mluvit...

Nejde totiž o to co říkám, ale jak to říkám, co je za slovy.
Jde jen o jednu věc, na které skutečně záleží a tím je to kdo jsme, přítomnost samotná, naše Podstata.

A je úžasné sledovat, jak se za těmi slovy vše zrcadlí, těch co se to týká.
Za těmi slovy je přítomnost samotná, tím pádem probíhá posvátný okamžik, vše se zrcadlí ve mě i má dočasná bytost a na pozadí přítomnosti vyvěrá nepřítomnost, nevědomí, vnitřní znečištění, kuří oka, název není podstatný...

Jde o projev Neomezeného a Nekonečného Vědomí, které si vzalo na sebe tuto formu v přítomném okamžiku....

Může se stát, že nás potká něco "špatného" a my můžeme říct: sakra, do prdele, to se nemělo stát!" Nezáleží na tom co je vysloveno, ale jak je to vysloveno. Tudíž, když onu větu řeknu ve stavu Vědomí, které JE, nehodnotí, začínají se dít věci....

2 putující oblak putující oblak | Web | 20. října 2010 v 15:11 | Reagovat

Pokud si vezmu do pusy kus masa a pomyslím si: je to nezdravé, kvůli mě musel někdo zemřít, fuj to je odporné, kolik je v tom chemie atd. atd. Tak jsem to schytal v plné dávce- okamžitě se mě v tom okamžiku "soudu" situace utvořilo znečištění.
Potvrdil jsem onu Víru(klíčový program) v cokoliv, že to má tak být.

A jelikož každý víra znamená jen omezení, tak ona událost je v rozporu s tím kdo jsme.
To jest Všemožnost nekonečného vědomí. Redukujeme svou božskou podstatu na jakousi jednu možnost či možnosti, jak by se to či ono mělo stát, jak bych k tomu či onomu měl přistupovat, jak postupovat.

Proto s těmi co znají sami sebe, to nemají ti co sami sebe neznají nikdy jisté, jsou spontánní a přirození ve své jedinečné kráse, a takový svět nás možná čeká...
žádné omezení, žádné omezení mysli

3 katrin katrin | Web | 26. října 2010 v 11:38 | Reagovat

[2]: jo k takovýmuhle světu bych se chtěla dopracovat. I když dopracovat asi není to správný slovo, že? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama