1984 (George Orwell)

18. října 2010 v 18:01 | katrin

Eric Arthur Blair (25. června 1903, Bengálsko - 21.ledna v Londýně), známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem. Světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma Zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií.
Mnoho lidí po přečtení netuší, jak mohl ve svých knihách tak dobře vystihnout psychologické pozadí doby, v níž žijeme. Prý je to tím, že byl G.Orwell zasvěcen do tajného spolku a na základě těchto informací napsal své stěžejní dílo. Byl ovlivněn i Aldousem Huxleyim, který napsal knihu (Brave New World) na podobné téma a který znal plán těchto tajných společenství také. Proto vznikla dvě díla, která jsou v dnešní době velmi významná, protože stále více a více lidí si začíná všímat toho, kam se naše "svobodná" společnost ve svém vývoji ubírá.
________________________________________________________________________

1984 patří k nejlepším a nejslavnějším Orwellovým knihám. Je zde popsán život člověka, který žije v budoucnosti, kde vládne pouze jedna strana - Velký Bratr. Tato strana má velmi zvláštní prostředky pro udržení si své moci. Jimi jsou:

- neustálá změna minulosti (v učebnicích ve školách, časopisech, médiích - dnes se máme tak dobře zatímco dříve lidé hrozně trpěli)

- veliké zjednodušení jazyka, aby se lidé nemohli pořádně vyjádřit

- nonstop sledování každého obyvatele (kromě nejchudších čtvrtí) - kamery, televize, vrtulníky

- záměna lži a pravdy aby nikdo mezi nimi neuměl rozlišit (podle hesel "otroctví je svoboda", "válka je mír" a "nevědomost je síla")

- upřednosťnování pro výkon práce pouze "opakovače" - lidi, co nemyslí a pouze opakují jako roboti

- čím je člověk jednodušší a nad ničím nepřemýšlí, tím se má lépe (v rámci možností)

- neexistence zákonů - máme naprostou svobodu, můžeme všechno - ale pokud uděláš něco, co se straně nelíbí (stačí jenom špatný pohled), tak jsi vaporizován = vypaříš se a s tím i všechny záznamy o tobě. (tedy pokud řekneš, že svobodu nemáme..)

- každý se musí neustále přetvařovat, jak je šťastný, přitom neexistují praví přátelé, rodina co by tě podržela.. Před každým se musíš pro jistotu hlídat a bavit se pouze o počasí, jinak špatně dopadneš.

- z toho plyne velká samota každého a s tím spojená bezmoc, že jeden člověk nic nezmění, tak se raději přizpůsobím.


Zde je ukázka z části knihy, kde jsou psané věci vhodné k zamyšlení:
"Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě tři druhy lidí: Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole. Dělili se ještě dál, byli nazýváni různými jmény a jejich poměrný počet, jakož i postoj jedněch k druhým se měnil v průběhu věků,
ale
ve své podstatě se struktura společnosti nikdy nezměnila. Dokonce i po obrovských převratech a zdánlivě neodvolatelných změnách se vždy znovu prosadil týž model, jako se gyroskop vždy vrátí do rovnováhy, poté co se vychýlil daleko na jednu nebo druhou stranu. Cíle těchto tří skupin jsou naprosto neslučitelné...

Dnešní svět je pustý, hladový, polorozpadlý ve srovnání se světem, jaký existoval před rokem 1914, a ještě víc ve srovnání s imaginární budoucností, k níž lidé tohoto období vzhlíželi. Začátkem dvacátého století byla představa budoucí společnosti - neuvěřitelně bohaté, s dostatkem volného času, uspořádané a výkonné, společnosti zářivého, aseptického světla ze skla, oceli a sněhobílého betonu - součástí vědomí skoro každého gramotného člověka. Věda a technika se rozvíjely obrovskou rychlostí a zdálo se přirozené předpokládat, že se tak budou rozvíjet i nadále. To se však nestalo, zčásti pro to, že byl svět zbídačený dlouhým sledem válek a revolucí, a také proto, že vědecký a technický pokrok závisel na empirickém myšlení, které ve striktně formované společnosti nemohlo přežít. Vcelku je svět dnes primitivnější než před padesáti lety.

Od okamžiku, kdy se stroj poprvé objevil, bylo všem myslícím lidem jasné, že zmizela potřeba lidské dřiny, a tím i do velké míry zdůvodnění rozdílů mezi lidmi. Kdyby se strojů záměrně využívalo k tomuto cíli, hlad, dřina, špína, negramotnost a choroby by byly odstraněny v průběhu několika generací. A opravdu, průmyslová výroba, i když jí nebylo použito k tomuto účelu, jaksi automaticky - tím, že produkovala bohatství, které bylo někdy nemožné nerozdělit - pozvedla značně životní úroveň průměrného člověka.

Bylo však také jasné, že všestranný růst bohatství hrozí zničit - a v jistém smyslu opravdu zničil - hierarchickou společnost. Ve světě, v němž by měl každý člověk krátkou pracovní dobu, dosyta se najedl, žil v domě s koupelnou a ledničkou, vlastnil auto nebo dokonce letadlo, by nejzřejmější a snad nejpodstatnější forma nerovnosti už dávno vymizela. Kdyby se bohatství stalo všeobecným, neodlišovalo by jednoho člověka od druhého. Bylo by bezpochyby možné představit si společnost, v níž by bohatství, ve smyslu osobního vlastnictví a přepychu bylo rovnoměrně rozděleno, zatímco moc by zůstala v rukou privilegované kasty. Ale v praxi by taková společnost nezůstala nadlouho stabilní. Kdyby totiž volného času využívali všichni stejně, pak by se velká masa lidí, normálně otupených bídou, stala gramotnou a naučila by se myslet vlastní hlavou: a jakmile by lidé jednou dospěli až sem, uvědomili by si dříve nebo později, že privilegovaná většina neplní žádnou funkci, a svrhli by ji. Domyšleno do důsledků, hierarchická společnost může existovat jenom na základě bídy a nevědomosti.

Cíle těch tří skupin jsou naprosto neslučitelné. Cílem Těch nahoře je zůstat tam, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl - je totiž trvalou charakteristikou Těch dole, že jsou příliš zkroušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život - je zrušit všechny rozdíly a
vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých hlavních obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že Ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztratí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou Ti uprostřed, kteří získají Ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina Těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle. Žádný růst bohatství, zjemnění mravů, reforma nebo revoluce nepřiblížily ani o milimetr lidskou rovnost. Z hlediska Těch dole žádná historická změna nikdy neznamenala o mnoho víc než změnu jejich pánů... "

Nyní shrnu, co mi tato kniha dala, ale pro každého může mít jiný význam. Protože je hodně obsáhlá, dalo by se tu debatovat na mnoho stránek. Avšak mne nejvíce zaujala druhá a třetí část knihy. Dle mě popisuje autor společnost v budoucnosti, která se vyvine z komunismu a následného kapitalismu. Oba systémy jsou v něčem dobré a v něčem špatné. Nový systém však vezme od obou jenom to špatné. Vzniká tedy společnost, kde není osobní vlastnictví, všichni můžeme donášet ideopolicii a musíme milovat stranu (to špatné z komunismu). Zároveň ale jsi permanentně sledován (kamery atd), předstíráš jak si cool před ostatními přičemž máš jenom povrchní přátele a je naprostá svoboda, i když při porušení nepsaných zákonů tě odstraní (to špatné z kapitalismu). Je možné, aby se lidé nechali takto zblbnout?
Je možné udělat vládu-tyranii tak, aby přetrvala navždy?

Pochopila jsem to tak, že když jakákoli vláda zabije odpůrce své ideologie, který s ní v době smrti nesouhlasí, do prostoru se vyšle energie nenávisti vůči vládě. Tohoto otisku se kdokoli v budoucnu chytí a přestane s vládou souhlasit, bude chtít něco změnit. Tedy čím více lidí je zabito, tím dříve vláda končí. Proto je důležité vymýt lidem mozek a udělat, aby každý člověk tuto vládu chtěl a měl jí rád. Nestačí to pouze předstírat navenek, jde o ovládnutí mysli. Proto v knize strana, která se chtěla zbavit nepohodlného občana ho nemohla zabít, dokud on s ní nebude plně souhlasit a uctívat jí (a pak už ho zabíjet ani nemusí). Proto používala drastické prostředky, aby člověk raději rezignoval a sám se snažil vymazat minulost a svoje názory a přejít na nesmysly strany. Protože smrt byla vysvobozením.

Celá kniha na mě působila velmi depresivně, přesto jsem v tom viděla před koncem naději. Je to neuskutečnitelné za prvé pro to, že i kdyby se to někomu takto podařilo, tak základním principem vesmíru a světa je změna. Nelze udržet jednu vládu navždy. Za další to vede jenom k osvobození lidí co se týče vnitřní svobody. Protože když lidem vezmeš všechno, tak co jim zbyde? Osvobodí se. Vnitřní svoboda je stav, kdy ti je cokoliv jedno (co by se ti mohlo stát) a snažíš se na maximum si vychutnat to, co je. Jelikož na ničem nelpíš, nemůže ti nikdo ublížit. Ztratil jsi soukromí, ale na co se před kamerama přetvařovat? Soukromí už stejně nezískáš pokud tě sledují i doma. Takže to povede k tomu, že se přestaneš stydět, ale budeš si stejně dělat, co chceš. Jenom jednu věc na tom celém nechápu, a to proč by měl někdo chtít ovládnout takto lidi. Na co mu to bude? Bude šťastnější? To asi těžko. Bude se mít naprosto stejně (ale mnohem hůř v duši) jako kdyby nikoho neovládal. K čemu mu to potom je?

A na závěr je zde pár komentářů co mne zaujaly z webu orgo-net.blogspot.com:

"Oficiálně se učí, že Orwell byl k 1984 inspirován Stalinísmem (kde ve skutečnosti, nad Stalinem, vládl Kaganovič), ale Orwell byl inspirován sionskými protokoly. Orwell měl kontakty s "insidery" a 1984 nebyla jeho "vize", psal to na základě jejich záměrů." - anonym

"to už jsem četl před 20-ti lety. Jak jsem to dočetl tak jsem si říkal že bych nechtěl vidět film a teď v tom žiju a proto mají lidé co to nečetli problém pochopit co se skutečně děje, si myslím.Povinná četba pro každého by to měla být a taky E.A. POE. Ten pán to dopsal a pak umřel, léčit se nenechal že až dopíše ten román 1984.....Podobných románů je víc, ale tenhle jenejlepší a nejhrozivější" - gaga

"Jestli z nějakých knih mrazí, tak právě z knih George Orwella (četl jsem jen 1984 a Farmu zvířat). Totalitní svět, který zde máme před sebou, je vyvrcholením toho, kam mnohé režimy vskutku směřovaly. A je jedno, zda byly pravicové či levicové. Možná nejhorší na celém románu je to, že nám nenechává ani špetku naděje. Člověk proti té ohromné mašinérii moci nemá vůbec žádnu naději. Doufám, že se, jinak geniální, Orwell v tomhle mýlil." - Fíma
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 secoro secoro | E-mail | Web | 1. září 2011 v 0:36 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama